Obec

Nejstarší lidská obydlí v tomto regionu jsou archeology datována do mladší doby kamenné, kdy zde bylo velmi husté osídlení, ale také později do doby bronzové. První písemná zmínka o obci se objevuje v souvislosti se založením zábrdovického kláštera roku 1210. Tehdy Borkovany spolu s jinými vesnicemi daroval tomuto klášteru Lev z Klobouk.

Dlouhou tradici má zdejší škola. Již v 18. století stávala nedaleko kostela (současná pošta). V roce 1910 byla postavena budova dnešní školy, která byla později opravována. Současný vzhled škola získala při rekonstrukci v roce 1997.

Maximálního počtu obyvatel obec dosáhla v roce 1930, kdy zde žilo 1373 obyvatel. V současné době má obec 840 obyvatel.

Významné osobnosti

Jaroslav Bedřich - malíř

narodil se v Borkovanech 21.4.1927, absolvoval Umělecko průmyslovou školu v Brně, poté studoval v Olomouci u profesora Zrzavého na Palackého univerzitě. Z existenčních důvodů odešel ze studií do Brna a poté v roce 1954 do Hustopečí, kde pracoval jako výtvarník. Kromě mistrných a vtipných, často satirických a humorných kreseb, které reagovaly na nešvary své doby, to byly i pastely, akvarely a tempery, věnoval se i grafice, ale dominantou v jeho umělecké tvorbě byly olejomalby. Kdybychom měli připomenout náměty jeho obrazů, najdeme motivy přírodní, pracovní, květinová zátiší a figurativní náměty. Nejvíce se ale věnoval krajinářství. Svoji trvalou pozornost upřel na venkovské motivy starých domů a uliček. Svoji malířskou paletu definitivně odložil 29.7.1987

František Mezuláník - pilot

narodil se 3. listopadu 1917. V Borkovanech navštěvoval obecnou školu i měšťanku. Potom studoval ve Zlíně Baťovu školu práce. Začátek války jej zastihl v africké Keni, kde pracoval jako úředník. Podobně jako mnoho jiných "baťovců" vyslyšel výzvy a zapojil se aktivně do boje proti fašismu. V červnu 1940 nastoupil vojenskou službu u British Army v Africe. V květnu 1942 byl prezentován u Československé jednotky na Středním východě a zařazen k náhradní rotě v rámci Československého střediska – Východního. Již v říjnu téhož roku se dobrovolně hlásí k československému letectvu do Velké Británie, které zde působilo v rámci Royal Air Force. V této době Československé letecké jednotky v RAF (310., 312. a 313. stíhací peruť a 311. bombardovací peruť) doplnilo na 170 našich vojáků ze Středního východu. V únoru 1943 nastupuje jako frekventant pilotního kurzu do Air Crew Receiving Center (přijímací a rozřaďovací středisko pro absolventy leteckých kurzů) v Londýně. Předběžně byl zařazen na funkci pilota a navigátora bombardéru. Následně absolvuje celou řadu výckvikových kurzů, mimo jiné v Kanadě a Bahamských ostrovech, kde je přeškolen na nové bombardovací letouny typu Consolidated B-24 Liberator. V březnu 1945 příjíždí k 311. peruti ve skotském Tainu. Zařazen je na místo 2. pilota bombardovacího letounu. Od 4. května je zapojen do bojové (operační) služby, spočívající převážně ve vyhledávání a ničení německých ponorek a hladinových cílů. Do vlasti se vrátil 5. září 1945 kdy společně s jinými "zápaďáky" přistává na letišti v Praze-Ruzyni. Z vlasti před pronásledováním ze strany komunistického režimu odchází ještě legálně v březnu 1946. Rehabilitován byl v roce 1991 a následně povýšen do hodnosti podplukovníka letectva v. v.

František Navrátil - sochař

narodil se 19. 4. 1932 v Borkovanech, v letech 1950-54 prošel Baťovou školou umění ve Zlíně. V letech 1954-60 studoval Akademii výtvarných umění v Praze. Tam byl žákem Jana Laudy, který byl žákem Štursovým a ten Myslbekovým. Absolvoval u Vincence Makovského. V letech 1965-75 vyučoval na Škole uměleckých řemesel v Brně. Těžištěm díla Františka Navrátila, který celoživotně pracoval s kamenem a bronzem, je portrét člověka v jeho jedinečnosti a neopakovatelnosti. Pro zkonkrétnění jeho práce a díla jsou uvedena jen některá z mnohých. Jsou to plastiky známých osobností, jako B. Martinů nebo L. Janáčka na brněnské konzervatoři, V. Nezvala na jeho rodném domku v Biskoupkách, Dr. Teischla ve vestibulu dětské nemocnice v Brně, S. Freuda v jeho rodném Příboře a četné další. Nejen on sám ale i jeho sochy „cestují“ po světě. Můžete se s nimi setkat v Rakousku, Německu, Holandsku, Lucenbursku, Finsku, Švédsku, Francii, Řecku i Kanadě. Jeho dílo je četné také v interiérové a drobné plastice i v užitném umění. Pan František Navrátil tvořil dlouhá léta v ateliéru v Borkovanech. Jeho dílo se definitivně uzavřelo v pátek 26. října 2012.